RUiNU a Birds Build Nests Underground na splitu Polí pět

Překvapivě, po více letech úspěšné činnosti, první lisované CD obou předních domácích experimentálních souborů. Na společné split se dostali oba soubory díky účasti na oslavách dvouleté existence Polí5, která se konala v rámci festivalu Babí léto, tradičně pořádaném Unijazzem. Dva různé přístupy k současné improvizaci. BBNU jako vždy s gramofony, ale i zvukovými generátory, Ruinu s nepřeberným množství procesorů a triviálních zvukových zdrojů. Obé se doplňuje jako mozaika.

K dostání v Polí pět

ODKAZY
BBNU
Ruinu

"Ruiny se nedaj zničit"

Maniakální hlukový free jazz - 2. 4. ve Finalu

V sobotu 2. dubna v pražském Finalu od 20:30 zírejte na tohle: http://www.youtube.com/watch?v=SKJdxdipkOs

Weasel Walter / Sheik Anorak / Mario Rechtern (US / FR / AU)
Ultimátní improv/noise/jazz s původním bubeníkem The Flying Luttenbachers a Lair Of The Minotaur Weasel Walterem, lyonským kytaristou známým působením v Kandinsky či Sons of Saturn a především sólově jako Sheik Anorak a též s legendou rakouské avantgardní scény, saxofonistou Mario Rechternem. Deska s názvem Bass Bass Bass Bass vyšla v listopadu 2010.
http://www.anorak-walter-rechtern.com/

support: RUiNU (CZ)
http://ruinu.klangundkrach.net/

Křest split CD Birds Build Nests Underground & RUiNU

V roce 2008 pražské vydavatelství Polí5 dramaturgicky a produkčně zajišťovalo jednu scénu v rámci festivalu Babí léto, které tradičně pořádal Unijazz v bohnické léčebně. Vystoupilo šest seskupení, vesměs mladší generace, zaobírající se nějakou formou či částí své tvorby neidiomatickou improvizací. Po dvou letech se ukázalo, že povedená nahrávka akce je hodna vydání. Polí5 přináší tři disky, vždy po dvou kapelách. První deska má jubilejní katalogové číslo EPP 030-2 a jsou na ní zastoupeni RUiNU a Birds Build Nests Underground. Prošla kvalitním masteringem Ondřeje Ježka a je vylisovaná ve 400ks. Další cd, na kterých jsou zastoupeni Zabloudila, Mahaut, 01, Torze Postižené oblasti, vycházejí v malonákladovém formátu cd-r a zvuk je pietně ponechám v původním stavu. Křest splitu RUiNU a Birds Build Nests Underground se odehraje na půdě vydavatele – v prodejně Rekomando, kam se před nedávnem Josef Jindrák se svou značkou Polí5 přestěhoval. Zazní dva kratší sety obou formací a večer vyvrcholí společnou improvizací.

http://polipet.cz
http://bbnu.eu
http://ruinu.klangundkrach.net

Recenze na RUiNU a No Pavarotti v Hisvoice

RUiNU: Live video 30/11/09

Recenze RUiNU: Waiting For The Hematoma na R.U.M.zine

Nejsem si jist katalogovým číslem, každopádně tento studiový titul bočního, či snad následnického projektu kapely Kaspar von Urbach, RUiNU, byl oproti živé dece (K&K12) nahrán o tři měsíce později. Slůvko studiový berte prosím s logickým pochopením – přesně to bylo na prahu kuchyně a obýváku. Děti zvukařů ve studích tak sice zřejmě pláčou hlady, ale vzhledem k nezájmu posluchačů a potencionálních kupců je nutno hledat cesty levnější. U experimentálních umělců je to jaksi normální, ovšem podobnou cestou vybavených zkušeben a domovů se vydávají i mnohé kapely hudební.

Koncept RUiNU zdá se býti jasným. Předvést a hledat v mantinelech drnčího uklidňování (drone ambient), kdy jsou s citem a láskou vnořovány narušující ruchy (industrial), nehudební nářky hudebních nástrojů (experimental), sténající zvuková bolest (?). Pokud jsem se vše snažil pochválit při záznamu koncertního provedení, pak i zdejší dvě skladby „Bitter Sweet Hematoma“ (1) a „The Inner Line Of Waiting“ (2), každá zhruba po osmnácti minutách, jsou v naprostém pořádku. Ne, jsou výtečné, díky přehlednému zvuku, křehké produkci a v neposlední řadě hudebnímu přemýšlení a koncepci. Mám pocit, že chlapíci vnášejí do díla své dřívější zkušenosti, mají rozdělené role, což celku nadmíru prospívá.

Na závěr se sluší pochválit jednoduchý, uhrančivě krásný obal, ale neodpustím si i malou kritickou poznámku, kterou jsem osobně probíral i Janem K!ammem, hybatelem společnosti. Mé obavy a špatné zkušenosti s alternativními potisky cédéček nebyly rozptýleny. Ano papírová samolepka drží, neodlupuje se na vnějších krajích, jako u jiných, ale díky vyšší teplotě a rychlosti v notebooku dochází k prohnutí vzhledem k tahu dvou materiálů (ala bimetal) a kraje při přehrávání lehce o cosi drhnou… Škoda, u jednorázového demáče je to asi jedno, ale u titulu, který je určen k dlouhodobější archivaci a více poslechům je to negativum.

RadeK.K.

http://rumzine.com/

RUiNU: Beaten By Marshmallows očima Radka Kopela

Pražská aktivita (vydavatelství a koncerty) si nedá pokoj. Opětovně nám předkládá zvukovou nabídku, kterým je stájová kobyla RUiNU. Nadstandardně dobře zpracovaný obal v podobě papírové kapsy z potištěného růžového, strukturovaného papíru s vloženým papundeklovým čtvercem s pěnovým terčíkem na uchycení disku. Ten je místo přímého potisku opatřen vkusnou samolepkou. Ovšem zvuk je oč nám běží, takže se pojďme prob(d)rat obsahem jedniček a nul.

Koncertní záznam z Prahy je datován 9. únorem 2009 a mastering provedl Sopl. Toliko informace na dně reversu. Dvaatřicetiminutová plocha začíná náběhem brumu a opatrného industriálního lomození. Drnčící plošení je průběžno narušováno rozličnými prvky např. v podobě žesťových foukanců, elektronických pulsů. Celková atmosféra se nervně obměňuje a intenzivně střídá, není uspávací což je evidentně ku prospěchu věci. Pokud jste, stejně jako já nebyli účastni živého představení, nezvývá nám než si dle možností své fantazie vše představovat. Zaslechl jsem snad lidi, je to trubka, vrčí tu nějaký motůrek, atp.? Vydatný poslech odměňuje nejen muzikanty, ale jsem si jist, že i Vás jako posluchače.

Radek Kopel
www.napalmed.blog.cz

RUiNU vyrážejí na Hematoma-Marshmallow Tour

Kavárna, galerie, hospoda, vegetariánská restaurace – to jsou místa, na kterých se počátkem února představí na sérii improvizovaných vystoupení pražská trojice RUiNU.

Proměnlivé seskupení hráču na lo-fi elektroniku, ozvučené objekty a dechové nástroje, které se vyznává z náklonosti k ruinám všeho druhu, vystřídá na akcích v Novém Jičíně, Ostravě, Olomouci a Brně rozmanité prostory, které se v poslední době staly útočištěm ojedinělých (nejen) zvukových událostí. V Novém Jičíně bude v rámci koncertu promítnut nový dokument Jana Hanuše Squat Wars, ohlížející se historií „obsazování“ v ČR. V olomoucké Ponorce se ke skupině připojí saxofonista Áda z kapely Zabloudila a večer doplní originální solitér Tomáš Vtípil. Na závěrečném koncertu turné se RuiNU na pódiu setkají se zahraničními projekty Poke Machine a Tree People (v nichž působí členové skupin Ultralyd, MoHa! či Jazkamer).
V současnosti jeden z nejaktivnějších projektů radikálního vydavatelství KlaNGundKRaCH (naposledy se RUiNU ukázali v listopadu před legendárním švýcarským performerem Jokem Lanzem aka Sudden Infant) představí také dvě dosud čerstvé nahrávky, které vyšly v těsném závěsu za sebou na podzim loňského roku. Představují skupinu ve dvou typických polohách: Waiting for the Hematoma zachycuje „domácí improvizaci“ na pomezí obývacího pokoje a kuchyně, Beaten By Marshmallows je záznamem loňského dubnového vystoupení před zámořskými ikonami lo-fi psychedelie P.A.R.A. a členů The Skaters.

RUiNU založili na podzim roku 2007 Jan Klamm a Ondřej Parus jako vedlejší projekt industriálně-psychedelické skupiny Kaspar von Urbach. Od začátku šlo o improvizačně-noisový projekt otevřený spolupráci s různými hosty. Stabilní járdro bylo po několika koncertech rozšířeno, když se třetím regulérním členem stal klarinetista a saxofonista Patrik Pelikán z českobudějovické skupiny Psychedelický flákač na odstřel, který RUiNU obohatil o vlivy punku a volné improvizace. Debutová nahrávka v této sestavě The Sucking-Stone Sequence vyšla v roce 2008 taktéž na značce KLaNGundKRaCH.

ODKAZY a POSLECH:
http://ruinu.klangundkrach.net
http://myspace.com/klangundkrach

Recenze na K&K 05, 06, 07, 08 v HisVoice

recenzi od Petra Ference čtěte zde
http://hisvoice.cz

"S čím přicházíš? Máš ruce?" - Recenze RUiNU "SSS" na diycore.net

RUiNU představují krátký záblesk nasvícené tmy, jako když si vzpomeneš na modrý samet úchylné vášně, jen trvá o dost déle. Vedlejší projekt Jana Klamma a Ondřeje Paruse z podobně neurvalých Kaspar von Urbach provokuje zhoubný kmitočet z těch hemisfér, o kterých vám ještě nikdo neřekl.

Čtyřicetiminutová improvizace z pražské Parukářky představuje parket pro obskurní kabaret krabiček, elektronických budíků a lán elektromagnetických polí, vysloužilé průmyslové odpady i věci každodenní potřeby, které dýchají v nelidském rytmu emocí a působí tu klaustrofobicky, tam chaoticky, není možné uchopit tmu za rohy. Analýza je jako rukavice proti motorové pile, tvé dětství je v žiletkové místnosti, bastarde.

K odlehčenému večírku se do neuvěřitelného masomlýna přidává Patrik Pelikán (příjmení jsou nomen omen) se saxofonem a klarinetem, působící v projektu Psychedelický flákač na odstřel.

Nejdříve si začneš vážit ticha a po pár dnech budeš chtít kůru zopakovat. Třeba ne celou a třeba si vypneš kvadrofonní zvuk lebky, ale stejně si šlehneš... Jsi Aleksandr Troski a jednotlivé fáze závislosti zkoumáš ve svém objektivním těle.

Zlověstné mravenčení.
Fáčový noise.
Antropomorofická geneze kuchaného klarinetu.

Jednotlivé etapy mají u každého jinou délku, ale odpor se rovná tužbě a stopové prvky smrti jsou zastávkou, nejezdíš načerno. Postaven před otázku, co je vlastně ještě živé a jestli šutrák pokládat za drobek někdejšího prasvěta, civíš do prostoru. Není tam prázdno, ale taky ne lezecká stěna. S čím přicházíš? Máš ruce?

Cecil Cobalt

http://diycore.net

Recenze od Radka Kopela. Díky!

Sindre Bjerga - Black Cobweb Mind (CD-R, 2008, KLaNGundKRaCH)

Pražský label je v poslední době pravidelně aktivní nejen v opatrné a pečlivé činnosti vydavatelské, ale zhusta přiváží a domlouvá koncerty nejneočekánějším projektům a kapelám. Budiž jim za to všechno nebetyčný DÍK!
Jedním z umělců, který splňuje oba parametry, tedy koncert i titul u pražských, je Sindre Bjerga, chlapík z Norska, kde to kvasí. Mini-album je pátým titulem KLaNGundKRaCH (K&K 05). Podobně jako jejich otatní digitální nosiče, je i tento opatřen netypickou, čtvercovitou (14x14cm), ručně lepenou papírovou kapsou, která, ač černobílá, nepůsobí temně, depresivně ani negativisticky - spíše umělecky. Dovnitř je vsunuta kartonová vložka s pěnovým terčíkem na uchycení disku samotného, jež je také mile potištěn. Tomu říkám solidně odvedená ruční práce!
Svistoty, hvizdoty, cvrkoty mě s opatrnou manipulací a sekanými mikrovýpadky pomalu vtahují do zvukového reje. Krátké zpožďovače, neagresivně modulované zpětné vazby se líně převalují, bezpohlavně mazlí a jsou občasně olizovány mohutnějšími (vý)tvory. Ve střední části slyšme rytmizované exerimentování, tlumení vášní, vysekávané neerotické kňourání a vzdechy. K závěru se snažím ještě cosi vymyslet, ale vše prostě plyne a tenhle elektronický experimentál s vyklidněnou náladou se na necelých pětadvacetiminutách dobře poslouchá.


RUiNU - SSS (CD-R, 2008, KLaNGundKRaCH)

Druhá recenze, trocha cviku a už si pamatuju a bez problémů píšu kombinovaný název vydavatelství, který mi doposud dělal trochu zmatek v hlavě. Sedmá realizace (K&K 07), je kapela RUiNU, boční projekt Kaspar von Urbach, existující ještě ve variantě Ruin of Ruins, pokud tedy neztrácím přehled. Celobarevný obal a samolepa disku nabízí industriálně-umělecké výjevy. Font jako obvykle odráží vkus tvůrců, jen u detailních informací to krapet ustřelilo. Pokud to byl záměr, pak je to v pořádku, nepřečtu je ani s osmi dioptriemi od Nadi Urbánkové.
Dost už laciného vtipkování a vrhněmež se na obsah zvukové konzervy. CUCÁNÍ vzduchu, záštěky, bodající vazba toť úvod třicetosmiminutového bloku. Postupné přísady komunikujících ruchů, experimentálních elementů podněcují fantazii. Barev, různorodosti a lidského elementu je opravdu přehršel, že by obměkčily i KÁMEN. Sputnik má porouchaný vysílač, řídící středisko přijímač. Jsou na stejné vlně, přesto si nerozumí. Občasné nehudební SEKVENCE hudebních nástrojů nemohou mozaiku usměrnit ani pokazit. To vše se událo a jsem teprve v první třetině. Ech vy chlapci, vy mě zabijete - tolik radosti a nepozemské slasti! Mé srdce plesá, intenzita se mírně zvýšila, basovější strunění vyvažuje jemně se bortící drzosti a dětinskou neurvalost kovení. Tuším jednoduché postupy, ale práce, radost a manipulace je činí nestrnulými. Relativní nuda pískajícího 'zpětného krmení' je ve skutečnosti napětím, pod kterým se stále něco děje. Vydržte tu trochu bolesti a ani si nevšimnete, jak se převtělí a docyklí k osvobozujícímu konci.
Takhle to vypadá, když se sejdou lidi, které společná věc baví a mají zájem. Za vším hledej člověka, technika je prostředek. Bez zábran, obav či špatného svědomí říkám: "Nejlepší experimentální hudba Česko-Slovenské provenience - SUPER!"

RadeK.K. 23.12.2008
http://bandzone.cz/fan/hlukavka

K-lxm a RUiNU na KLaNGundKRaCH

[K&K 08]
K-LXM "TONE DECAY TEST"
www.k-lxm.wz.cz
www.myspace.com/klxmnoise


[K&K 07]
RUiNU "THE SUCKING-STONE SEQUENCE"
www.ruinu.klangundkrach.net
www.myspace.com/klangundkrach


objednávky: info@klangundkrach.net
www.klangundkrach.net