"S čím přicházíš? Máš ruce?" - Recenze RUiNU "SSS" na diycore.net

RUiNU představují krátký záblesk nasvícené tmy, jako když si vzpomeneš na modrý samet úchylné vášně, jen trvá o dost déle. Vedlejší projekt Jana Klamma a Ondřeje Paruse z podobně neurvalých Kaspar von Urbach provokuje zhoubný kmitočet z těch hemisfér, o kterých vám ještě nikdo neřekl.

Čtyřicetiminutová improvizace z pražské Parukářky představuje parket pro obskurní kabaret krabiček, elektronických budíků a lán elektromagnetických polí, vysloužilé průmyslové odpady i věci každodenní potřeby, které dýchají v nelidském rytmu emocí a působí tu klaustrofobicky, tam chaoticky, není možné uchopit tmu za rohy. Analýza je jako rukavice proti motorové pile, tvé dětství je v žiletkové místnosti, bastarde.

K odlehčenému večírku se do neuvěřitelného masomlýna přidává Patrik Pelikán (příjmení jsou nomen omen) se saxofonem a klarinetem, působící v projektu Psychedelický flákač na odstřel.

Nejdříve si začneš vážit ticha a po pár dnech budeš chtít kůru zopakovat. Třeba ne celou a třeba si vypneš kvadrofonní zvuk lebky, ale stejně si šlehneš... Jsi Aleksandr Troski a jednotlivé fáze závislosti zkoumáš ve svém objektivním těle.

Zlověstné mravenčení.
Fáčový noise.
Antropomorofická geneze kuchaného klarinetu.

Jednotlivé etapy mají u každého jinou délku, ale odpor se rovná tužbě a stopové prvky smrti jsou zastávkou, nejezdíš načerno. Postaven před otázku, co je vlastně ještě živé a jestli šutrák pokládat za drobek někdejšího prasvěta, civíš do prostoru. Není tam prázdno, ale taky ne lezecká stěna. S čím přicházíš? Máš ruce?

Cecil Cobalt

http://diycore.net

The Skaters, P.A.R.A., Dolphins Into The Future & RUiNU 9.4. Praha, XT3

info: http://www.klangundkrach.net/info/novinka12_cz.htm

[K&K 09] Birds Build Nests Underground - Cold Dreams

Dvojice hráčů na gramofony a preparované desky Petr Ferenc a Michal Brunclík neboli Birds Build Nests Underground po dvou letech od vydání ceněného debutu Night Night (Anděl za Nejlepší alternativní album roku 2007) přichází s novým materiálem. Nahrávku s názvem Cold Dreams (KLaNGundKRaCH) oficiálně uvedou v rámci festivalu Stimul v úterý 24. 3. v Divadle Archa jako předskokani japonce Merzbowa.

Originální čeští představitelé experimentálního turntablismu a manipulované hudby se po striktně vinylové edici debutu rozhodli pro limitovaný náklad CD-R. Ze zamýšleného singlu k připravované desce (na polském labelu Lumberton TRading Company) se nakonec stal více než 40minutový záznam improvizace s preparovanými vinyly a elektronikou. Zvuk desky tak věrně odráží poslední období skupiny, vyplněné množstvím živých akcí, při nichž se čím dál více uplatňuje improvizační přístup a jež jsou doprovázeny projekcí podobně manipulovaných 8mm filmů.

Album Cold Dreams obsahuje dva bezejmenné improvizační kusy o stopáži 8.40 a 33.32 min., spojené do jednoho tracku a oddělené dvěma minutami ticha. Charakterizuje ho chladná a precizní práce s ruchy, šumy, tichem a dynamikou recyklovaného hudebního materiálu, který je předmětem nikoli chaotického, ale až perverzně poklidného kolážování. O katarzi v rámci minimalistického a odosobněného přístupu se v první skladbě postará manipulace s klasickým sólem na bicí nástroje, druhá část je přesně v duchu titulu desky snovou cestou skrz přízračnou krajinu, z jejíhož horizontu vystupují fantomy starých ohraných desek, nástrojů, žánrů a mýtů (romantismus i avantgarda, orchestrální jazz, Smetana, saxofon atd.). Asymetrický poměr skladeb, strukturování pomocí vracejících se hlukových motivů a důsledná „cool“ atmosféra (podpořená navíc esteticky čistým obalem, o nějž se postaral fotograf Karel Šuster) dělají z desky Cold Dreams svým způsobem konceptuální dílo rozvíjející vlastní pojetí hudební „krásy“.

Birds Build Nests Underground vystupují od roku 2003, na kontě mají desku Night Night (Love Nests, 2007), 2xCD-R Silence - No Technology zachycující soundtrack k divadelnímu představení projektu Handa Gote, účast na významných českých festivalech a kompilacích experimentální hudby. Od roku 2007 na koncertech vystupují s filmařem Martinem Ježkem, s nímž posunují svou tvorbu do oblasti tzv. expanded cinema či živého soundtracku.

ODKAZY

http://bbnu.eu

http://klangundkrach.net

Recenze "Selfbondage" ve Spiku

Aktuální rozpoložení pražských Kaspar Von Urbach výstižně ilustruje syntéza klasických rockových nástrojů a originálních vyluzovačů hluku. Ve stejném duchu charakteristické je rovněž jejich použití, kdy kytara může plodit zvukové distorze, zatímco šramoty různých předmětů vytváří na ambientních plochách se rozprostírající, ale i úsečně intenzivní industriální harmonie.

„Selfbondage“ se dočká kladné odezvy od příznivců hlukové hudby, bát by se ji však neměli ani konformnější rockeři. Třeba taková „That Stuff“ je jednoduchou a účelnou baladou v duchu Nine Inch Nails, kteří si dali více záležet na akustickém zvuku kytary výrazně doprovázené, ale nikoliv upozaděné vířením různých hluků.

Poslech „Selfbondage“ je jako pozorování švába pobíhajícího mezi cívkami trafostanice – deska totiž pozoruhodně kolísá mezi dojmem odcizení v industriální dystopii a organickou blízkostí. Kaspar Von Urbach jakoby si uvědomovali, že vytrvalé šeptání je účinnější než nátlakový řev a tak pracují třeba se zvukovou stopou rytmizovaného dechu, jehož urputnost nevěstí nic dobrého. Coby zvuk jasně identifikovatelný jako lidský, posiluje dech zmíněnou organičnost desky, ale prohlubuje i prožitek hudby, která je postavená na jisté míře fyzického zapojení posluchače.

Na to, že prvním slovem, které z desky zazní, je „plague“ (tedy mor“), působí „Selfbondage“ příjemněji, než bychom od hlukové nahrávky s nádechy rocku, industriálu i ambientu mohli čekat. Obrazy, které Kaspar Von Urbach vyvolávají, nevěstí ideální
budoucnost. Požitek z hudby a toho, jaká překvapení dokáže přinášet, je zde ale nadřazen jakémukoliv společenskému komentáři.

8,5/10 : Viktor Palák

www.spikemag.cz

Recenze od Radka Kopela. Díky!

Sindre Bjerga - Black Cobweb Mind (CD-R, 2008, KLaNGundKRaCH)

Pražský label je v poslední době pravidelně aktivní nejen v opatrné a pečlivé činnosti vydavatelské, ale zhusta přiváží a domlouvá koncerty nejneočekánějším projektům a kapelám. Budiž jim za to všechno nebetyčný DÍK!
Jedním z umělců, který splňuje oba parametry, tedy koncert i titul u pražských, je Sindre Bjerga, chlapík z Norska, kde to kvasí. Mini-album je pátým titulem KLaNGundKRaCH (K&K 05). Podobně jako jejich otatní digitální nosiče, je i tento opatřen netypickou, čtvercovitou (14x14cm), ručně lepenou papírovou kapsou, která, ač černobílá, nepůsobí temně, depresivně ani negativisticky - spíše umělecky. Dovnitř je vsunuta kartonová vložka s pěnovým terčíkem na uchycení disku samotného, jež je také mile potištěn. Tomu říkám solidně odvedená ruční práce!
Svistoty, hvizdoty, cvrkoty mě s opatrnou manipulací a sekanými mikrovýpadky pomalu vtahují do zvukového reje. Krátké zpožďovače, neagresivně modulované zpětné vazby se líně převalují, bezpohlavně mazlí a jsou občasně olizovány mohutnějšími (vý)tvory. Ve střední části slyšme rytmizované exerimentování, tlumení vášní, vysekávané neerotické kňourání a vzdechy. K závěru se snažím ještě cosi vymyslet, ale vše prostě plyne a tenhle elektronický experimentál s vyklidněnou náladou se na necelých pětadvacetiminutách dobře poslouchá.


RUiNU - SSS (CD-R, 2008, KLaNGundKRaCH)

Druhá recenze, trocha cviku a už si pamatuju a bez problémů píšu kombinovaný název vydavatelství, který mi doposud dělal trochu zmatek v hlavě. Sedmá realizace (K&K 07), je kapela RUiNU, boční projekt Kaspar von Urbach, existující ještě ve variantě Ruin of Ruins, pokud tedy neztrácím přehled. Celobarevný obal a samolepa disku nabízí industriálně-umělecké výjevy. Font jako obvykle odráží vkus tvůrců, jen u detailních informací to krapet ustřelilo. Pokud to byl záměr, pak je to v pořádku, nepřečtu je ani s osmi dioptriemi od Nadi Urbánkové.
Dost už laciného vtipkování a vrhněmež se na obsah zvukové konzervy. CUCÁNÍ vzduchu, záštěky, bodající vazba toť úvod třicetosmiminutového bloku. Postupné přísady komunikujících ruchů, experimentálních elementů podněcují fantazii. Barev, různorodosti a lidského elementu je opravdu přehršel, že by obměkčily i KÁMEN. Sputnik má porouchaný vysílač, řídící středisko přijímač. Jsou na stejné vlně, přesto si nerozumí. Občasné nehudební SEKVENCE hudebních nástrojů nemohou mozaiku usměrnit ani pokazit. To vše se událo a jsem teprve v první třetině. Ech vy chlapci, vy mě zabijete - tolik radosti a nepozemské slasti! Mé srdce plesá, intenzita se mírně zvýšila, basovější strunění vyvažuje jemně se bortící drzosti a dětinskou neurvalost kovení. Tuším jednoduché postupy, ale práce, radost a manipulace je činí nestrnulými. Relativní nuda pískajícího 'zpětného krmení' je ve skutečnosti napětím, pod kterým se stále něco děje. Vydržte tu trochu bolesti a ani si nevšimnete, jak se převtělí a docyklí k osvobozujícímu konci.
Takhle to vypadá, když se sejdou lidi, které společná věc baví a mají zájem. Za vším hledej člověka, technika je prostředek. Bez zábran, obav či špatného svědomí říkám: "Nejlepší experimentální hudba Česko-Slovenské provenience - SUPER!"

RadeK.K. 23.12.2008
http://bandzone.cz/fan/hlukavka

Recenze na Wital Weekly

HEAD IN BODY (CDR by Klang Und Krach)
KASPAR VON URBACH - SELFBONDAGE (CDR by Klang Und Krach)
SINDRE BJERGA - BLACK COBWEB MIND (CDR by Klang Und Krach)

Of these three releases on Klang Und Krach (sound and noise that is) from the Czech Republic we of course recognize the name of Sindre Bjerga. The other two are new to me. What I could find about Head In Body is in the Czech language, so not much use for me. They (he? she?) calls it minimal music and that is true. A simple straight forward rhythm is used, some bass sound is added, and voice through a delay unit. The shortest track is two and half minute, but the other eight are somewhere between five and nine minutes, which seems to me at times a bit long for what the actual track is, but through this rather lo-fi techno hybrid music was quite nice. Maybe with some trimming down and a somewhat better production there is more to it, but who knows, time will tell. I'd say: keep up, get on.

Also from the Czech Republic are the noise band Kaspar von Urbach which "focuses on an obstinate and deeply unnatural sound-mining: partly from things and devices originally designed for very different purposes and partly from musical instruments, effects and processors that are broken, left-off, cheep, despised, incorrectly used, crap etc. " They make it sound like this too, I must admit. Partly they find their inspiration in noise, but also the folk noir of say Current 93, especially in those pieces that have vocals to it. Though not entirely my dark cup of tea, I thought that this mixed bunch of music was pretty much alright. It moves into various places (noise, gothic, even microsound in 'Almost At The End', and obscured darker ambient electronics), which may come off also as a bit of searching which style they fit best. I'm curious to see where that is.

No further info on the Sindre Bjerga release, just a twenty-five minute piece of music. Its an electronic piece of shimmering electro-acoustic sounds, looped around, colliding against eachother, and fed through some effects. The bass end seems to be lacking a bit here. Somewhere half way through things collapse and it moves on with the same sound pushed to the background and a sort of glitchy sounds in the foreground. It slowly decays into sonic debris. Its a nice piece for sure, but why stand by itself? Why not add something. Its seems a bit a release for the sake of a release.

Frans de Waard

http://www.vitalweekly.net/

Recenze KvU "Selfbondage" od RadkaK.

Na úvod nelze nezmínit výrazný, úderný, nadstandardní obal. Z dálky evokuje "klišovitě metalový krvák s pentagramem", ovšem po bližším ohledání najdete realistický cár flákoty, nepříjemně stažený a prořízlý černým provazem. Výmluvné foto, oživené vkusným fontem. Ani druhá strana obalu není bez evokací. Čerstvé kuřecí (?) může slečně se slabší náturou připomenout, barvou i vzledem rozmačkaných mandarinek, její pomerančovou kůži. Ale takové Kašpary neposlouchají, takže je to naprosto zcestná myšlenka.

Introdukčně pojatá kompozice E.C.P. s na úvod desky skvěle hodí. Hypnotická, mírně gradující, bezrychlostní. Refrén mi něco připomíná, ale teď si to nevybavím. Snad později...

Dvojka Nausea, My Dear nabídne dobře nalezené, výtečně zpracované zvuky a elektronické ruchaření a tak se dá zhruba polovina tracku nenuceně a v klidu poslouchat do okamžiku než nastoupí dechy a hlasy plné silných prožitků se vstupy jakési brutality.

Přemýšlet, proč se skladba jmenuje FM-SW-MW je zhola zbytečné. Každý kluk, který v mládí objevil čarování kolečkem rádia a sledoval svítící stupnici s plochou neznámých znaků a značek ví co Vám chci naznačit. Vesmír rádivého vysílání, modulované kovy daly vzniknou odlehčujícímu předělu mezi rozsáhlejšími kompozicemi.

That Stuff - kovy přebuzené na vyšších frekvencích, jednoduchá figura kytary, posmutnělý hlas, extatické vyvrcholení ve zpěvu uzavře skoro-písničkářský jam-session s opilým kovářem.

Titulní skladba Selfbondage Vás vtáhne Vrněním a vlněním "hammondů", velmi příjemným zvukem, ke kterému lze přidat v podstatě cokoli a vše bude odpuštěno. Rytmické ruchy množí atmosféru, křik stupňuje gradaci, zvuky jsou variovány při udržení bdělosti posluchače a neruší navozené nálady. Velmi mnoho napětí, jemuž není dopřána svoboda!

A jsme na konci, přesněji Almost at the End. "Pravěká písnička" s nahuštěnou kytarou, zvukově naplněna dá se říci přes okraj, jednoduchý až strojový rytmus. Ještě vyčkat zbytečného produkčního tahu, kterým je vsuvka ticha se zvukovou miniaturou. Na první poslech mi to zkazilo, lépe řečeno narušilo dojem z jinak solidní nahrávky.

Novinkové album (třetí od kapely a v pořadí čtvrté na labelu) předkládá vkusnou formou vynikající nálady s náběhy, přesahy a doteky k hudbě, přesto zůstává svébytnou ukázkou poctivého industriálu. Zdá se mi a mám pocit, že členové Kašpar von Urbach tvoří a nechtěně vkládají do podstaty své tvorby elementy jiných stylů, kterými jsou nasyceni a ovlivněni. Mou snad jedinou výtkou je absence textů. Chápu, že v dnešní době pr mnoho lidí není problém cvaknout na internetu a jsou-li dostupné stáhnout tyto, ovšem slušelo by se, jako za starých časů, vložit, popř. jinak zakomponovat sdělení zpěváků. Komfortem by byly i české překlady. Přimlouvám se!

Kontakt: www.klangundkrach.net

RadeK.K.

p.s. Refrén první skladby mi nenaskočil, ale po opětovném poslechu a dráždění mozkových závitů... Nevím, nevím, to snad dříve padne „most na rozbouřenou vodu“, než bych to prozradil. Dozajista je to podobnost čistě náhodná. Čekám na reakci kapely…

Zdroj: HLUKAVKA č. 2
http://bandzone.cz/fan/hlukavka

K-lxm a RUiNU na KLaNGundKRaCH

[K&K 08]
K-LXM "TONE DECAY TEST"
www.k-lxm.wz.cz
www.myspace.com/klxmnoise


[K&K 07]
RUiNU "THE SUCKING-STONE SEQUENCE"
www.ruinu.klangundkrach.net
www.myspace.com/klangundkrach


objednávky: info@klangundkrach.net
www.klangundkrach.net

Veselé dovádění Rady Českého rozhlasu

Zápis z jednání Rady ČRo, který si můžete stáhnout zde, dokazuje, že členové rady, programový ředitel ČRo a především její "analytik" (hehehe) ing. Vogl, dohlížející na vysílání veřejnoprávního rozhlasu, jsou nemotorní, legrační ňoumové, kteří by se měli někde v ústraní starat o svoje upocené živobytí, a ne pracovat v komisích týkajících se čehokoli. Když to člověk čte, chvíli se stydí, chvíli se musí smát a v neposlední řadě si představuje, jak by byl asi život krásnej bez glajchšaltování. Hudební publicista Petr Vizina sepsal petici za odstoupení předsedy Rady ČRo, což by bylo sice fajn, ale ještě lepší by bylo rozpustit celou "usměrňovací" komisi. Nic proti hovniválům, ale ať se rochní na jim příslušících místech, a ne ve veřejných funkcích.
Článek o vynalézavosti členů Rady ČRo najdete na aktualne.cz.

Recenze na Selfbondage a Head In Body (Karel Kouba)

Plodný masochistický ponor

Pražské D.I.Y. vydavatelství KLaNGundKRaCH (profil viz A2 č. 7/2008) přišlo se dvěma novými nahrávkami: Selfbondage skupiny Kaspar von Urbach a prvotinou sólového projektu anonymního hudebníka, který si říká Head in Body. Obě novinky mají společné zejména to, že v našem hudebním prostředí nemají obdoby.

O výrazné stylové změně, jíž hudebníci seskupení kolem Kaspar von Urbach, potažmo KLaNGundKRaCH prošli, jsme se již na stránkách A2 zmiňovali v souvislosti s jejich vedlejšími projekty. Před nedávnem vydaná deska Selfbondage tuto změnu potvrzuje definitivně – manýristická industriálně-písňová podoba z předchozích alb se zradikalizovala a svázala elektronickými chuchvalci, ale zároveň píseň ani melodii přímo nezavrhuje. A tato kombinace nové podobě KvU znatelně svědčí.

celý text http://www.tydenika2.cz

Recenze na "Selfbondage" (Karel Veselý) a rozhorvor s KvU v HisVoice

Ve stejném čísle (5/2008) najdete i rozhovor Petra Ference s členy KvU Janem Klammem a Ondřejem Parusem pojmenovaný "Na vlně bezzásadovosti":
1. část
2. část
3. část
4. část

Čtěte HisVoice!

Recenze na KvU "Selfbondage" (Maxim Horovic)

Zapřahám ohnivého koně, ať hříva plane planinou lásko má, tmy není nikdy dost a pekelní tvorové úchylného sexu mají kukly Ku-Klux-Klan. Ne, pohled dovnitř nikdy neskýtal příliš nadějí a mladí bohové míří na děsivá výsluní. Kaspar von Urbach – jedna z nejzajímavějších formací, které jsem spatřil minulý rok. Úkaz.
celý text na diycore.net

Starší recenze

k!amm "the real birth..."+ River For Sale "Trasparent"
Metalopolis.net (RIP)
HisVoice 2/2008 (Karel Veselý)

k!amm "the real birth..." + Kaspar von Urbach/RUiNU "Live 2007" + River For Sale "Trasparent"
A2 7/2008 (Petr Ferenc)

River For Sale "Transparent"
Freemusic.cz (Zdeněk Neusar)
diycore.net (Horovic)
czechcore.cz (Jirzophone)

Součet k prvnímu výročí K&K (1.11.)

[K&K 06]
HEAD IN BODY "s/t" (cd-r; 2008)

[K&K 05]
SINDRE BJERGA "Black Cobweb Mind" (cd-r; 2008)

[K&K 04]
KASPAR VON URBACH "Selfbondage" (cd-r; 2008)

[K&K 03]
RIVER FOR SALE "Transparent" (cd-r; 2007)

[K&K 02]
KASPAR VON URBACH/RUiNU "Live 2007" (cd-r; 2008)

[K&K 01]
KLAMM "The Real Birth of Modern Medicine" (cd-r; 2007)


K dostání v Polí pět, Dittrichova 13 (www.polipet.cz)
nebo objednávejte na info@klangundkrach.net