Recenze na RUiNU a No Pavarotti v Hisvoice

Improvizačně-noisový večer v Jelení: No Sugar (US) a Zabloudila.

4. 6. se v pražském Klubu v Jelení sejdou dvě hudební formace, v jejichž tvorbě hraje navzdory výrazným diferencím ve způsobu hraní i výsledném zvuku klíčovou roli improvizace: americké duo No Sugar a moravští Zabloudila.

No Sugar je projekt dvou amerických hudebníků žijících v současné době v Evropě, George Cremaschiho (kontrabas + elektronika) a Liz Allbee (trubka + elektronika). Cremaschi se narodil v New Yorku, kde vystudoval kompozici. Působí v mnoha seskupeních v USA i v Evropě, mezi jeho spolupracovníky patří např. Greg Goodman, Matthew Ostrowski, Andrea Parkins, Burkhard Stangl, Mats Gustafsson, Nicolas Collins, Evan Parker, Trinh T. Minh-Ha, Kai Fagaschinski, Dieb13 a Lê Quan Ninh. Liz Allbee (nebo Albee, případně Luz Alibi) je mnohostranná hudebnice, jejíž do tvorba zasahuje do oblasti soudobé vážné hudby, volné improvizace, experimentální elektroniky, asijského folku a popu, noise, minimalismu, freejazzu a experimentálního rocku. Spolupracovala s celou řadou významných hudebníků, např. s Anthony Braxtonem, Leo Smithem, Gino Robairem, Cecilem Taylorem, členy Sun City Girls a mnoha dalšími. Cremaschi a Allbee spolu hráli v rámci různých uskupení (např. Vinnie 'n' Minnie, Jon Raskin Quartet, Neo-Realist, Moekestra!, sfSound nebo Monday Night Abuse) a setkali se mimochodem také v improvizační skupině Game, kterou Cremaschi založil společně a Alexem Švamberkem, Miroslavem Posejpalem a Janou Knesche. Navzdory tomu, že improvizace No Sugar probíhá často v nižší hlasitostní úrovni, je v jejich kreacích a zejména ve způsobu, jakým znásilňují své klasické nástroje, přítomna i určitá zarputilost a agrese.

A právě tato, agresivnější rovina přibližuje No Sugar k výrazně hlučnější (a hlukovější) improvizaci skupiny Zabloudila, která je z jednou z nejdéle působících tuzemských noisových kapel. Legendární skupina proměnlivého složení, názvu i zvuku si za 20 let existence vybudovala pověst jedné z nejsvobodomyslnějších experimentálních formací v Česku. Zabloudil(a) vždy fungovali stranou hlavního dění a šokovali nekompromisním přístupem k hudbě i hudebnímu provozu vůbec. Kapelou prošlo mnoho osobností olomouckého, respektive přerovského undergroundu, všichni se přitom podíleli na originálním zvuku, který se vždy pohyboval v širokém rozpětí mezi hardcorem, free jazzem, volnou improvizací a noisem. V současné době vystupují v sestavě: Čuňďa (kytara, korg synth, hlas), Fifi (hlas, kytara), Áda (dechové nástroje, ruchy, vazby). Během krátkého turné Zabloudila vystoupí ještě v sobotu 5. 6. v Českých Budějovicích v klubu Velbloud společně s Murky Ajar a v neděli 6. 6. v táborském Orionu, kde jim bude předskakovat Soxol.

http://www.myspace.com/nosugar1

http://www.myspace.com/lizallbee

http://www.cesta.cz/georgecremaschi.htm

http://zabloudila.wz.cz

http://klangundkrach.net

recenze na album No Sugar - Bitter Pills na diycore >>>>>

14. díl pořadu IN THE BED (4. 6. 0:30-2:00 @ Radio 1)

Hostem 14. vydání pořadu In the bed, který na Radiu 1 každou druhou noc ze čtvrka na pátek mapuje nejednoznačné okrajové oblasti soudobé hudby, bude Dan Dudarec, provozovatel vydavatelství Minority Records a občasný pořadatel koncertů. Dan se vydavatelské činnosti věnuje od roku 1998, o první tituly se většinou dělil se Silver Rocket Records (Point, Waawe, Gnu, OTK), později se odklonil od české alternativně-rockové a post-hardcorové scény a obrátil svoji pozornost k tvůrcům – především evropským –, kteří vyznávají experimentálnější přístup k hudbě a přitom se nenechávají svazovat jednoznačnými stylovými či žánrovými pravidly. V pořadu uslyšíme průřez katalogem Minority (např. L’ocelle Mare, Tape nebo Guiseppe Ielasi) a také ukázky z labelů, které jsou Danovi blízké (Souterrains-Refuges, Tyyfys nebo Senufo Editions). Zbytek pořadu doplní svou neomylnou rukou Head In Body.

Pořad IN THE BED se zaměřuje na různé hybridy, anomálie a solitéry a na nečekaná spojení napříč žánry, styly i rody. Heslo, které si vetknul do záhlaví, chce poukázat na “skrytý pop” v různých takzvaně alternativních přístupech a “skrytý hluk” v tzv. popu, neboli touhu po silném gestu prostřednictvím hudby, která se vlastně skrývá – ať už ve formě radikálního zvuku, extrémní stylizace nebo rádoby šokující teorie. Tajný pop, nezakrytý noise, špína, chyby, přehánění, oproštění – to jsou některé charakteristiky, které se v poslední době dají vysledovat na scéně vyrůstající z vlivů experimentální hudby, lo-fi psychedelie, post punku, radikální elektroniky, noisu či freak folku, ale také v divné, byť i známé tvorbě autorů, k nimž se tyto styly zpětně obracejí. Jejich těžko definovatelnou spojnicí je izolacionismus: snaha obejít hlavní i všechny vedlejší proudy a důvěra v omezené prostory malých klubů, obýváků, kuchyní, anebo právě postelí, kde se v noci nejlépe poslouchá odvrácená hudba.

Playlisty, koncertní tipy, aktuální věci na blogu: http//head-bed.blogspot.com