Za zrušením akce jednoznačně stojí nepřehledná situace ve vedení Ekotechnického muzea, která eskalovala 12. 10. (tedy den před Wastesound Shift) odvoláním Martina Holoty, bývalého člena správní rady, který byl dočasně pověřen vedením čističky po odchodu Jana Palase. Necítíme se být povoláni vyjadřovat se k poměrům ve vedení Ekotechnického muzea, nicméně jsme pobouřeni postojem dvou na místě přítomných zástupců nového vedení, Tomáše Věžníka a Tomáše Nováka, kteří podle svého vyjádření tlumočili stanovisko správní rady. Z jejich vyjádření, jak dokazuje nesestříhaná audionahrávka, zachycující jejich komunikaci s pořadateli (http://www.mediafire.com/?wqllwizmnyn), vyplývá, že správní rada či nové vedení ani trochu necítí morální povinnost nést zodpovědnost za program, který byl domluven v době, kdy muzeum řídil Martin Holota (doprovodné akce k bienále Industriální stopy koordinovala po dohodě s Martinem Holotou Lenka Dolanová z občanského sdružení Yo-Yo, které bylo přizváno k pořádání kulturních akcí v prostorách čističky), ba dokonce se snaží předstírat, že vedení o akci, která byla domluvena déle než dva měsíce dopředu, byla uvedena v oficiálním (webovém i tištěném) programu, vůbec nevědělo. Vedení evidentně využilo situace, že pořadatelé neuzavřeli písemnou smlouvu a vše se řešilo, jak už to u nekomerčních kulturních akcí, které se pořádají bez sponzorů, grantů a dotací, ústní dohodou. Akce byla (navzdory mnoha ústupkům ze strany pořadatelů) z čističky vykázána jen několik hodin před začátkem – podle slov pánů Věžníka a Nováka – kvůli její chaotické a neprofesionální přípravě a kvůli tomu, že ohrožovala památkově chráněný objekt a v neposlední řadě také dobré jméno Ekotechnického muzea.
Považujeme za skandální, že se vedení Ekotechnického muzea, které je veřejně prospěšnou společností a čerpá finanční prostředky především ze státního a městského rozpočtu (a vedle toho také z komerčního pronájmu – firemní rauty ani sportovní akce zřejmě dobré jméno muzea neohrožují…), takto postavilo k programu, který byl součástí významné mezinárodní kulturní akce. Chápeme tento postoj jako výsměch všem, kteří nezištně ve svém volném čase a často za své vlastní peníze spoluvytvářejí živé kulturní dění a na rozdíl od pánů Věžníka a Nováka riskují mnohem víc než něco tak iluzorního, jako je dobré jméno muzea, které podle našeho názoru poškozuje právě popsané jednání. Místo toho, aby si vedení muzea vážilo možnosti protnout neobyčejnou atmosféru této industriální památky se současnou uměleckou tvorbou, volí zřejmě cestu opačnou a snaží se bubenečskou kanalizační čističku zakonzervovat a znepřístupnit. Impulsem k uspořádání Wastesound Shift bylo okouzlení unikátní architekturou čističky a cílem bylo právě šíření „dobrého jména“ tohoto impozantního objektu. Nyní máme podezření, že si správní rada představuje, že tzv. dobré jméno muzea vzniká tím, že o něm málokdo ví a téměř nic se v něm neděje.
Nakonec je třeba poděkovat občanskému sdružení Greendoors a Klubu v Jelení, díky jejichž vstřícnosti mohl program, byť v okleštěné podobě, proběhnout.
Letmo Productions & KLaNGundKRaCH
Beefeater v čističce aneb jak se dělá "dobré jméno" Ekotechnického muzea
Ples upírů
Možná do čističky přibruslí i Jarda Jágr...
Článek na Novinkách.cz: