http://www.kvu.klangundkrach.net/images/recenze_hisvoice.jpg
His Voice
úterý 25. srpna 2009
Recenze: Radek Kopel, napalmed.blog.cz
Birds Build Nests Underground - Cold Dreams (CD-R, 2009, KLaNGundKRaCH)Nádherný obal! Nemyslím, teď rukopisnou kapsu vydavatelství, ale fotku. Tak výrazný motiv, přitom jednoduchý a čistý. Dnes už se to nenosí, ale v regálu obchodu s muzikou by se album vyjímalo a mnohý by jej minimálně obhlídnul. Věřím, že bude i pár takových, kteří se na tématem ošklíbnou. Jejich boj.
Pražské duo gramefíňáků přehrává, hraje, manipuluje, míchá, kombinuje, kolážuje. Vše za pomocí vinylů a příslušných zařízení. Směsice si udržuje jistou náladu, podsouvá posluchači útržky. Jazzové bicí, poklidné hučáčky, oživující ruchy, hudební nástroje a nekonečný seznam dalšího. Vše je doprovázeno někdy více, jindy méně slyšitelným, nezbytným a typickým praskotem prachu v drážkách. Skvělá produkce, dobrý zvuk, ovšem ambientní, až uspávací nálada je po nějaké době skutečně uspávací. Dobře tuto snáším ještě v polohách, kdy se vrství a prokládá, ovšem mimimalistické části v závěru mi nechutnají vůbec. Nevadil by moment překvapení, klidně i několik drzostí hraničících třeba až s leknutím. Na precizním digitálním nosiči s příjemnými analogovými zvuky jsou těmito překvapeními ostrůvky ticha, bohužel v negativním smyslu slova. V příjemné první půli mi přetrhly poslouchací nit dobré desky, která má minimálně potenciál vzorku a odrazového můstku pro další experimentátory, kteří se nespokojí s gramofonem coby zařízením pro výrobu tupého duc-duc dum-dum čvach-čvacht...
Kaspar von Urbach - The Last Laugh (CD-R, 2009, KLaNGundKRaCH)Novinka se světle laděným obalem může při pouhopouhých dvou skladbách na první pohled naznačovat zbytkový materiál a jakési rozloučení. Je těžké orientovat se, divný úsměv rozpixelizovaného pána, černý proužek také brání odezírat mu z očí. Obrázek zadní strany, ať točím jak chci, nepomáhá už vůbec. Buď je to skutečně pohled napříč tučností, nebo je to zhmotnění písně pro Varla, ta.
Úvahy o zbytkovém materiálu, neřkuli odpadu, berte s rezervou. Plácám, aby bylo co psát. Disk je vypálen dvaapadesáti minutami industriálu v nejlepším slova smyslu. Miniatura Napříč tučností (v rámci masitosti) (1), alespoň v rámci konceptu desky, je návodem jak vytvořit "písničku". Má vše co si dav žádá - atmosféru, rytmus, sdělení. Tajuplná ponurost, vkusné opakování, variování, stupňování. S vygradovanou explozí celkový výraz zhrubne a je podpořen slušivou němčinou. Toliko studiový track ze září roku `07. O dva necelé roky později, v dubnu 2009, si kapela nahrála záznam koncertu a ten je ná předložen pod názvem Untitled song for Varla, Billie & Rosie (2). Dlouhá, pestrá a zajímavá industriální koláž je průběžně prošpikována samplovaným mluveným slovem a doslova prosycena zajímavými ruchy. Rytmizované kovy, tepané pružiny, kvílící haly, modulované hlasy a mnoho dalších elementů. Při sledování kapely na pódiu je snazší dosazovat si slyšené k viděnému, přesto si myslím, že má nahrávka i přes pár technických chybiček, potenciál zaujmout. Drobné nedostatky proti hi-fi normě nejsou nijak zásadní, navíc mohou být a dozajista jsou součástí tvorby. Improvizovaná nahrávka je výtečně sejmutá, přehledná a čistá. Rád bych vyzdvihnul např. práci s rádiem, průběžné střídání zvuků, kombinování nálad. Cit pro vyváženost, dramatičnost není dán každému. Kašpaři jej mají a nepochybuji, že výsledky budou vždy stát za to!
Kdo se směje naposled, ten se směje poslední...
http://napalmed.blog.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
