Pražský label je v poslední době pravidelně aktivní nejen v opatrné a pečlivé činnosti vydavatelské, ale zhusta přiváží a domlouvá koncerty nejneočekánějším projektům a kapelám. Budiž jim za to všechno nebetyčný DÍK!Jedním z umělců, který splňuje oba parametry, tedy koncert i titul u pražských, je Sindre Bjerga, chlapík z Norska, kde to kvasí. Mini-album je pátým titulem KLaNGundKRaCH (K&K 05). Podobně jako jejich otatní digitální nosiče, je i tento opatřen netypickou, čtvercovitou (14x14cm), ručně lepenou papírovou kapsou, která, ač černobílá, nepůsobí temně, depresivně ani negativisticky - spíše umělecky. Dovnitř je vsunuta kartonová vložka s pěnovým terčíkem na uchycení disku samotného, jež je také mile potištěn. Tomu říkám solidně odvedená ruční práce!
Svistoty, hvizdoty, cvrkoty mě s opatrnou manipulací a sekanými mikrovýpadky pomalu vtahují do zvukového reje. Krátké zpožďovače, neagresivně modulované zpětné vazby se líně převalují, bezpohlavně mazlí a jsou občasně olizovány mohutnějšími (vý)tvory. Ve střední části slyšme rytmizované exerimentování, tlumení vášní, vysekávané neerotické kňourání a vzdechy. K závěru se snažím ještě cosi vymyslet, ale vše prostě plyne a tenhle elektronický experimentál s vyklidněnou náladou se na necelých pětadvacetiminutách dobře poslouchá.
RUiNU - SSS (CD-R, 2008, KLaNGundKRaCH)
Druhá recenze, trocha cviku a už si pamatuju a bez problémů píšu kombinovaný název vydavatelství, který mi doposud dělal trochu zmatek v hlavě. Sedmá realizace (K&K 07), je kapela RUiNU, boční projekt Kaspar von Urbach, existující ještě ve variantě Ruin of Ruins, pokud tedy neztrácím přehled. Celobarevný obal a samolepa disku nabízí industriálně-umělecké výjevy. Font jako obvykle odráží vkus tvůrců, jen u detailních informací to krapet ustřelilo. Pokud to byl záměr, pak je to v pořádku, nepřečtu je ani s osmi dioptriemi od Nadi Urbánkové.Dost už laciného vtipkování a vrhněmež se na obsah zvukové konzervy. CUCÁNÍ vzduchu, záštěky, bodající vazba toť úvod třicetosmiminutového bloku. Postupné přísady komunikujících ruchů, experimentálních elementů podněcují fantazii. Barev, různorodosti a lidského elementu je opravdu přehršel, že by obměkčily i KÁMEN. Sputnik má porouchaný vysílač, řídící středisko přijímač. Jsou na stejné vlně, přesto si nerozumí. Občasné nehudební SEKVENCE hudebních nástrojů nemohou mozaiku usměrnit ani pokazit. To vše se událo a jsem teprve v první třetině. Ech vy chlapci, vy mě zabijete - tolik radosti a nepozemské slasti! Mé srdce plesá, intenzita se mírně zvýšila, basovější strunění vyvažuje jemně se bortící drzosti a dětinskou neurvalost kovení. Tuším jednoduché postupy, ale práce, radost a manipulace je činí nestrnulými. Relativní nuda pískajícího 'zpětného krmení' je ve skutečnosti napětím, pod kterým se stále něco děje. Vydržte tu trochu bolesti a ani si nevšimnete, jak se převtělí a docyklí k osvobozujícímu konci.
Takhle to vypadá, když se sejdou lidi, které společná věc baví a mají zájem. Za vším hledej člověka, technika je prostředek. Bez zábran, obav či špatného svědomí říkám: "Nejlepší experimentální hudba Česko-Slovenské provenience - SUPER!"
RadeK.K. 23.12.2008
http://bandzone.cz/fan/hlukavka
